Otevření se životu znamená vnímání, že ti v hrudi tluče srdce, že se můžeš nadechnut a vidět život v jeho esenci, že můžeš milovat a nechat se milovat, že tvoje nohy můžou tančit v rytmu který je vede zevnitř, že si můžeš v létě vychutnávat zmrzlinu, trávit čas se svými blízkými lidmi a smát se.

 A vše probíhá právě teď, v přítomném okamžiku,

v čase, který už se nikdy nevrátí, v okamžiku, který je stejně důležitý jako budoucnost na níž možná čekáš a věříš, že bude v něčem jiná, jednodušší, lepší. 

Ve chvíli, kdy na něco čekáš, k něčemu se upínáš, jsi uzavřená právě probíhajícímu životu, jsi od něj oddělená, jsi oddělená od sebe. A vždy, když se stáhneš do sebe, ať už před nějakou emocí, člověkem nebo situací, vyhýbáš se tím životu a prožívání všech jeho zásadních maličkostí. 

Nechraň se před životem ale nauč se, jak jím plout, naplno!

Pokud se naplno otevřeš životu, ucítíš ho na své kůži a necháš ho proniknout do svého srdce, začneš vnímat radost a krásu v jeho intenzivní jednoduchosti. Naplníš se pocitem vzrušení, touhy a uspokojení, jen tak ze samotného bytí. Už nebudeš muset vyhledávat rozličné zážitky, jenž by realizovaly tvoje přání po procitnutí z každodennosti. 

V každodennosti najdeš jiskru, která v tobě bude udržovat plamen vášně po životě.

A díky světlu které z tebe bude vyzařovat kolem sebe vytvoříš atmosféru krásy a jedinečnosti.